Obec se rozkládá na levém břehu řeky Radbuzy 350 m nad mořem. Na jihozápadním okraji se nachází prastaré hradiště. Historie Hradce sahá více než 1 000 let do minulosti, patří k důležitým centrům slovanského osídlení. K roku 1186 patřil Hradec kladrubskému klášteru. Roku 1284 jej však král Václav daroval ženskému premonstrátskému klášteru v nedalekém Chotěšově. K roku 1354 tu je připomínán kostel sv. Vojtěcha. Roku 1406 porazil chotěšovský probošt Sulek v bitvě u Hradce bavorské nájezdníky německého proticísaře Ruprechta Falckého, sužující kraj. Na výzvu Václava IV. sebral Sulek asi 7 000 pěších zbrojnošů a velké množství vozů, za Hradcem počkal na nepřítele a rychlým výpadem z ležení jej porazil.

   Po třicetileté válce byla ves z popudu klášterní vrchnosti dosídlena německými přistěhovalci, jejichž potomci byli po roce 1945 odsunuti do Německa. V roce 1921 žilo v obci 628 obyvatel, z nichž se 540 hlásilo k německé národnosti. Kostel sv. Jiří ze 14. století je stejně jako slovanské hradiště kulturní památkou. Po požáru vsi v roce 1773 byl opět obnoven. Hlavní oltář je raně barokního původu, ze stejného období pravděpodobně pocházejí i postranní oltáře. Kolem kostela se rozkládá někdejší hřbitov. Zajímavá je i barokní budova fary čp. 1. Ve velké vile z roku 1910 bylo před 2. světovou válkou sanatorium Dr. W. Linharta, potomka slavné lékařské rodiny pocházející z Hradce.

    Dnes zde sídlí OÚ Hradec u Stoda. Severovýchodně od kostela byla vystavěna na přelomu 19. a 20. století patrová budova školy. V místech zvaných „Na Hrobech“ západně od vsi se nachází rozsáhlé slovanské hradiště z 9.–13. století s valy a příkopy. Hradiště je dvoudílné a zabírá rozlohu přibližně 6 ha. Stával zde kostel sv. Vavřince, uváděný již v roce 1298. Při kostele vznikla asi ve 14. století tvrz. Kostel sv. Vavřince byl roku 1669 asi o polovinu zvětšen, sklenut, prosvětlen většími okny a opatřen věžičkou. Objekt byl naposledy opravován v roce 1768. Po zrušení chotěšovského kláštera byl uzavřen, odprodán a nakonec zbořen. Hradištěm, dnes z valné části zastavěným kolonií rodinných domků, prochází komunikace na Lisov. 1,5 km jižně od obce na pravém břehu řeky Radbuzy se rozkládá skupina asi 40–50 pravěkých mohyl dosud neurčené kultury. Nad údolím mezi vsí a slovanským hradištěm se klene tříobloukový kamenný železniční viadukt. Pod vsí na Radbuze leží obloukový železobetonový most. Pod severozápadním okrajem vsi najdete zatopený lom vhodný ke koupání. Dnes zde žije 520 obyvatel.

Zdroj: http://www.mikroregion-radbuza.cz